Když někomu řeknu, že Olomouc je taková malá Praha, možná se na mě podívá trochu nechápavě. Ale pokud se po Olomouci chvíli procházíte, začnete chápat, co tím myslím.
Máme historické centrum, krásné kostely, paláce, věže, kašny, orloj, univerzitu, arcibiskupství i řeku. A dokonce jednu památku zapsanou na seznamu UNESCO. Jen to všechno najdete v mnohem komornějším měřítku.
A právě v tom je Olomouc krásná.
Olomouc – město historie i studentů
Olomouc je univerzitní město a jeho atmosféra je díky studentům úplně jiná než v některých historických městech, která po večerech téměř utichnou. Historie je tu doslova na každém kroku, ale zároveň je Olomouc živá, mladá a příjemně uvolněná.
Její historie sahá hluboko do středověku. Olomouc byla významným centrem Moravy a už v roce 1063 zde bylo založeno biskupství. V roce 1777 pak bylo povýšeno na arcibiskupství.
A právě arcibiskupství je jednou z věcí, které mohou připomínat Prahu.
Olomoucké arcibiskupství není jen název instituce. S městem je spojený celý soubor významných církevních staveb – od Arcibiskupského paláce přes katedrálu svatého Václava až po další kostely a historické objekty. A historie se zde opravdu neodehrávala jen v kostelech. V roce 1848 se například právě v Arcibiskupském paláci stal František Josef I. rakouským císařem.
Horní náměstí – malé srdce Olomouce
Pokud bych měla návštěvníkovi ukázat jen jedno místo, pravděpodobně bych ho poslala na Horní náměstí.
Tady najdete olomouckou radnici, slavný orloj, renesanční domy a paláce, několik kašen a především nádherný Sloup Nejsvětější Trojice.
Ten je od roku 2000 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je považován za největší seskupení barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.
A právě tady začíná moje „malá Praha“.
Máme vlastní orloj
Ano, i Olomouc má svůj orloj.
Najdete ho na severní fasádě radnice a jeho historie sahá hluboko do minulosti. Jenže pokud čekáte klasický středověký orloj podobný tomu pražskému, budete možná překvapeni.
Současná podoba vznikla po těžkém poškození během bojů v květnu 1945. V letech 1949–1954 jej podle návrhu Karla Svolinského obnovili v duchu tehdejšího socialistického realismu. Mozaika tak místo tradičních náboženských motivů představuje například práci a život obyčejných lidí nebo folklorní motiv Jízdy králů.
A tak máme v Olomouci něco, co na první pohled připomíná Prahu, ale při bližším pohledu je úplně jiné.
Orloj navíc hraje každý den ve 12 hodin.
Kdysi tudy jezdily tramvaje
Dnes působí Horní náměstí jako klidné místo, kde se můžete procházet mezi historickými domy a posedět u kašen.
Ale nebylo tomu tak vždy.
Ještě v první polovině 20. století tudy projížděly tramvaje. Horní náměstí bylo dokonce jedním z míst, kde se tramvaje na tehdejší jednokolejné trati vyhýbaly. Tramvaje z náměstí definitivně zmizely v roce 1954.
Dnes je centrum mnohem klidnější. A pokud se zrovna nekoná nějaká akce, můžete si Horní náměstí vychutnat téměř bez ruchu dopravy.
Jen počítejte s jednou věcí – kočičí hlavy nejsou zrovna nejpohodlnější povrch na dlouhou procházku. Ale možná právě ony dávají náměstí část jeho charakteru.
Renesanční domy, paláce a kašny
Rozhlédněte se kolem sebe a zjistíte, že Horní náměstí není jen o velkých památkách.
Najdete tu renesanční měšťanské domy, historickou radnici i Edelmannův palác, který vznikl v 16. století spojením dvou gotických domů. Jeho bohatě zdobená fasáda patří k zajímavým připomínkám renesanční Olomouce.
A pak jsou tu kašny.
Olomouc je jejich městem a právě Horní náměstí jich má několik. Mezi ty nejvýraznější patří barokní Césarova kašna a Herkulova kašna. Jejich výzdoba vychází z antické mytologie.
A potom je tu jedna úplně jiná.
Arionova kašna a želva, kterou milují děti
Arionova kašna vznikla v roce 2002 při rekonstrukci Horního náměstí. Je dílem olomouckého rodáka, sochaře Ivana Theimera, a svým pojetím doplnila starší soubor olomouckých barokních kašen. A ano – je tu i velká želva, která je jedním z oblíbených prvků pro děti.
V létě navíc dostává kašna další podobu.
Květinovou.
Výstaviště Flora Olomouc ve spolupráci s městem pravidelně připravuje na Arionově kašně velká floristická aranžmá. Květiny se během sezony mění a s nimi i barevné ladění. Jednou můžete narazit na modrobílou kombinaci, jindy na růžovou, fialovou nebo třeba žlutou.
Není to náhoda. Olomouc je s květinami spojená už po desetiletí.
Výstava Flora Olomouc má tradici od roku 1958 a koná se dodnes, na jaře i na podzim. Výstaviště Flora se postupně stalo důležitou součástí identity města a právě díky němu si Olomouc vysloužila přezdívku města květin.
Spousta věží a kostelů
Praha má své stovky věží. Olomouc jich tolik samozřejmě nemá.
Ale když se vydáte na procházku historickým centrem, zjistíte, že věže a kostely jsou tu skoro na každém kroku.
Dominantou je především Dóm svatého Václava s vysokými věžemi. Nedaleko najdete také kostel svatého Mořice, kostel svatého Michala, kostel Panny Marie Sněžné a další sakrální stavby.
A právě díky množství kostelů, paláců a historických domů působí centrum mnohem větší, než ve skutečnosti je.
Olomoucí prošli i čeští králové
Olomouc nebyla v minulosti jen významným moravským městem. Jejími ulicemi procházeli také čeští králové.
Jedním z nich byl Václav III., poslední mužský Přemyslovec. Právě v Olomouci se jeho život tragicky uzavřel. 4. srpna 1306 byl zavražděn na dnešním Václavském náměstí. Jeho smrtí po meči vymřel rod Přemyslovců, který vládl českým zemím více než čtyři století.
Když dnes procházíte Václavským náměstím kolem katedrály svatého Václava, možná si ani neuvědomíte, že právě tady se odehrála jedna z událostí, která zásadně změnila české dějiny.
Olomouc nejsou jen památky
A právě tady podle mě začíná být Olomouc zajímavá ještě víc.
Když projdete historické centrum, nemusíte pokračovat jen od jednoho kostela k druhému. Olomouc má totiž nádherné parky, které prakticky obepínají historické centrum.
Bezručovy sady, Smetanovy sady nebo Čechovy sady jsou ideální na chvíli odpočinku.
A pokud chcete ještě více přírody, můžete se vydat k řece Moravě a na náplavku. Procházka podél vody nabízí úplně jinou atmosféru než historické centrum.
Najednou jste jen pár minut od památek, ale město působí mnohem klidněji.
Proč tedy Olomouc?
Možná právě proto, že tu najdete od každého něco.
Historické centrum.
UNESCO.
Orloj.
Kašny.
Kostely a věže.
Arcibiskupský palác.
Univerzitu a studentský život.
Parky.
Řeku.
Kavárny.
A spoustu historie, která není na první pohled vidět.
A přitom se nemusíte prodírat davy turistů jako v Praze.
Olomouc je podle mě takový skrytý poklad České republiky. Město, které zatím mnoho zahraničních turistů neobjevilo – a možná právě proto si tu můžete historické centrum užít trochu jinak.
A přitom je dobře dostupná. Do Olomouce vede železnice a díky poloze na Moravě je město dobře dosažitelné z dalších částí České republiky. Pro návštěvníky ze zahraničí jsou relativně blízko také letiště v Brně a Ostravě.
Takže až budete příště přemýšlet, kam v České republice vyrazit za historií, architekturou a příjemnou atmosférou, možná nemusíte mířit rovnou do Prahy.
Zkuste Olomouc.
Možná zjistíte, že tahle malá Praha má své vlastní kouzlo.
Chcete Olomouc poznat ještě podrobněji?
Připravuji praktického průvodce Olomoucí a okolím s podrobnými itineráři, mapami a tipy na výlety. Pokud vás Olomouc láká, sledujte Explore with Iveta – průvodce najdete brzy právě tady.
Leave a Reply